phpRS

Dnešní datum: 25. 11. 2020   | Hlavní stránka | Seznam rubrik | Download | Weblinks |    

  Hlavní menu
  • Hlavní stránka
  • Seznam rubrik
  • Download
  • Weblinks
  • Ankety
  • TOP 15
  • Personalizace
  • Roz?ířené vyhledávání

  •   Vyhledávání

    Hledej
    v nanotechnologiích!



      Informace
    NanoTech
    svět lidí z molekul
    Copyright
    Michal Václavík, 2004

    SAP, neviditelné letouny ?stealth? a jiné souvislosti
    Vydáno dne 01. 04. 2005 (8231 přečtení)

    ~4600 slov
    Vilém z Occamu zaslal velice pěkně napsaný článek o historii vývoje neviditelných letadel a o aplikaci SAP. Článek je jako proudové letadlo. Zpočátku pomalu pojí?dí po startovací dráze, připravuje se k letu, aby v druhé polovině, kdy ji? nabere tu správnou vý?ku, předvedlo své ?pičkové letové schopnosti, obratnou manévrovatelnost a funkce, které u čtenářů s kardiovaskulárními potí?emi navodí infarktové situace :-)



    Vá?ení přátelé nanotechnologií,
    stejně jako Vy, i já patřím ke čtenářské obci serveru www.nanotech.wz.cz.

    Jak známo, na internetu se najde ledacos a kvalitní server aby v poledne lucernou hledal. Internetovské noviny sice předstihují bě?ná média v rychlosti, av?ak kolikrát informují o tak záva?ných věcech, jako je, ?e ?Pepa Vůjtek nechal Sabinu Laurinovou na ocet ?? (Pravda, to sice znamená, ?e Sabina Laurinová je volná a je tudí? ?ance. Ale pánové, nechci Vás podceňovat, ale sebekriticky uznejte, ?e ?ance, ?e sbalíte Sabinu Laurinovou, je ryze teoretická, asi tak se stejnou pravděpodobností, jako ?e projdete zdí. A pokus projít zdí skončí asi stejně, jako kdybyste opravdu potkali Sabinou Laurinovou a dokonce - nedej bo?e - se o něco i pokusili. Neboli, shrnuto, tato informace je nám úplně k ničemu. Co? ov?em nevadí, aby se objevovala na předních stranách některých novin, či o ní mluvili hlasatelé některé nejmenované televizní stanice. A to nemluvím o tom, ?e kdy? přijdete do bě?né společnosti, kde se otevře konverzační téma typu: ?Co bude Sabina Laurinová dělat?? a Vy, proto?e se ne úplně orientujete v těchto vztazích, se zeptáte:?A kdo je to ten Pepa Vůjtek??. Čím? jste ale úplně OUT ).

    Nebo: ?Co řekl Kořistka na detektoru l?i?? (Jako kdyby to nebylo jedno. Co svět světem stojí, politika je svinstvo a mů?eme být vděčni, ?e u nás po sobě politici (zatím) nestřílí. Ostatně, pánové, kdo z Vás vydělá takové peníze, jako bylo údajně pánovi poslancovi nabídnuto?).

    A nebo: ?Paní, vodní kámen, to je PREVÍT.?
    A tak podobně.

    Nejlépe to asi vyjádřil Jean Paul Belmondo ve svém pozděj?ím filmu, kdy? tvrdil: ?Aha, u? jsem pochopil, co je to ten INTERNET. To je jenom takové smeti?tě, kam ka?dý vysype, co se mu zlíbí, a v?ichni ostatní se v tom se zálibou je?tě přehrabují.?

    Av?ak občas se najde světlá výjimka, třeba i na internetu. Občas se objeví server, stránka, na kterou má smysl se podívat, a dokonce, podívat se opakovaně. Myslím, ?e i Vy, stejně jako já, byste zařadili tuto stránku mezi ty skvělé. Člověk tu najde provokativní eseje, které podpoří imaginaci a představivost. Které přinutí přemý?let, co? masová média naopak naprosto potlačují.

    Dovoluji si tímto reagovat na výzvu nestora těchto stránek, abychom my, čtenáři, přispěli a pokusili se pomoci mu v jeho úsilí.

    V eseji o optice byla zmíněna my?lenka sandwichového anténního pole (SAP). Prostě několik anténních polí v patrech nad sebou, jako sandwich. V ka?dém patře opatřené nanotrubkami stejné délky, které tvoří dipóly. Ka?dé patro dipólů je tak nastaveno na jednu konkrétní frekvenci. Celý sandwich je tak nastaven na nějaký frekvenční rozsah, třeba na celý rozsah viditelného světla. Ka?dý bod takového anténního pole mů?e vysílat i přijímat vlnění v daném spektru. A mů?eme zjistit, co je přijímáno, a ovlivnit, co je vysíláno. Tak?e, dovolím si pou?ít my?lenku autora eseje o optice, mít takovou kombinézu ze SAP, tak obraz snímaný na přední straně kombinézy by se promítal na zadní a naopak. A kdy? by se to povedlo, tak to vede a? k technickému ře?ení odvěkého snu pisatelů sci-fi.
    K neviditelnosti.
    Jak ji? bylo řečeno v eseji.
    ?e to je jenom sen? ?e se to nikdy nesplní?

    A jak to bylo, kdy? Jules Verne popsal cestu pod mořem v podmořském korábu? Nebo cestu na Měsíc a zpátky? Tehdá to v?echno byla utopie. Stejná utopie, jako kdy? Leonardo Da Vinci psal svůj ?Traktát o letu ptáků?. Zatímco v sci-fi Neviditelný je to spí?e jenom taková hračka, která slou?í k vytvoření zápletky, milostného příběhu a happyendu, existuje v?ak jeden současný obor, kde je neviditelnost míněna smrtelně vá?ně (a to smrtelně doslova). Jedná se o konstrukci ?pičkových vojenských letadel, o soubor technologií a dovedností, v?eobecně nazývaných v anglosaské literatuře ?stealth technology?. Stealth je v překladu z angličtiny kradmý, či tajně jednající. Nebo je to také označováno novým termínem ?low observable technology?. V Čechách je známý termín ?neviditelná? letadla, jak jsou produkty zmíněné technologie bě?ně označovány novináři. Anebo ?nevidimky?, jak jim říkají Rusové.

    Cílem takového souboru postupů a technologií je alespoň sní?it radarový odraz letounu, elektromagnetické vyzařování přístrojů a agregátů na palubě, sní?ení tepelného (infračerveného) vyzařování, sní?ení hluku a odstranění kondenzační stopy za letounem. Patrně prvotní a nejdůle?itěj?í je sní?ení radarové odrazivosti. A zde by mohla být my?lenka SAP nápomocna.
    Nejprve pár slov k historii stealth letounů?
    U? staří nacisté?

    Ano, přesně tak, u? za II. světové války se předev?ím Němci zajímali o to, aby jejich letadla nebyla viděna, a to předev?ím na britských radarech. Patrně v důsledku jejich neúspěchu v letecké Bitvě o Británii. Sami Britové připisují radaru velký podíl na vítězství a tím záchranu jejich země před okupací. Bratří Hortenové vymysleli proudové stíhací létající křídlo, nazvané Horten Ho 229 (někde označené jako Ho IX), vyrobené hlavně ze dřeva. Údajně dokonce s jádrem z granulovaného dřevěného uhlí. Předpokládalo se, ?e dřevěné uhlí pohltí značnou část radarových vln a tím zmen?í radarový odraz letadla. Do konce války, jak známo, vývoj nedokončili a nic takového v sériové výrobě neměli. Zapla? pánbůh?.

    Mimochodem, jestli to granulované dřevěné uhlí fakt pohlcuje radarové vlny, tak to abych si pak koupil v supermarketu uhlí na grilování a dal si jej na svoji ?kodovku a nebál se, ?e mi policie naměří na dálnici překročení povolené rychlosti :--). Ale tu?ím, ?e vyhlá?ka zakazuje pou?ití JAKÝCHKOLIV nástrojů, které by bránili Policii České Republiky ve změření rychlosti. Či-li patrně jsou zakázány i takové technologie.

    Dal?í čtvrtkrok k ?neviditelnosti? udělali Američané. Předev?ím pan Northrop a jeho firma. Ji? před II. světovou válkou experimentoval s létajícím křídlem, označeným jako N-9B. Původním cílem bylo zbavit letadlo přebytečného trupu, tím zmen?it aerodynamický odpor a dosáhnout tak lep?ích výkonů, například doletu. V průběhu II. světové války firma Northrop navrhla a zkonstruovala několik bombardérů ve tvaru samokřídla. Samokřídlo je ona konstrukce bez trupu a bez ocasních ploch. Označili jej jako XB-35. Dokonce téměř u? vyhráli výběrové řízení letectva Spojených Států s kontraktem na 200 letadel. Bohu?el, v průběhu testování letadla se ukázaly některé nepřekonatelné problémy. Jedním z hlavních nedostatků byla nedostatečná podélná a stranová stabilita, co? v překladu do če?tiny znamenalo, ?e s letounem se obtí?ně udr?oval ustálený let a pro přesné bombardování byl v té době v podstatě nepou?itelný (tehdá ?ádné laserové, resp. GPS naváděné, bomby neexistovaly ? nebo? neexistoval ani laser ani GPS). V tomto případě předběhli pánové o mnoho let svou dobu, proto?e bez systému Fly-by-wire, který v tehdej?í době nebyl, bylo zvládnutí tohoto problému nemo?né. Smůlu projektu dovr?ila tragická nehoda kapitána Edwardse a jeho posádky, kdy v?ichni zahynuli. Mimochodem, po této události byla letecká základna Muroc přejmenována na Edwards, které my laici známe z televizních záběrů přistávání raketoplánů Space Shuttle.

    Tragickou nehodou byl osud projektu zpečetěn. Ale u? v tehdej?í době si některé fungující mozky projektu patrně v?imly, ?e v průběhu určitých manévrů tento stroj ?zmizel? z obrazovek radarů.

    Ale to u? nikoho nezajímalo. Projekt byl zavřen a zru?en. Jaká asi musela být hořkost zaměstnanců Northropu, kdy? jejich několikaleté úsilí při?lo vniveč?

    Tě?ko mohli tu?it, tě?ko mohli dohlédnout, ?e za 40 let firma Northrop projekt oprá?í a postaví na svou dobu skvost číslo 1 v letecké technice, jím? je současný strategický bombardér B-2 Spirit.

    Pak se dlouhou dobu na tomto poli ?nic nedělo?. Důvodem byl překotný vývoj radarové techniky, který v?echny pokusy o ?neviditelnost? nechával hluboce za sebou. Jisté nesmělé pokusy tu byly. Předev?ím na poli radioelektronického průzkumu. Ale ucelený přístup sní?ení viditelnosti letounu patrně v tu dobu je?tě neexistoval. Změna v přístupu musela nastat a? z nějakého dost vá?ného popudu.
    Tím popudem byla válka Jom Kippur.

    V nastalém konfliktu Izraele proti Egyptu, zaznamenal Izrael velké ztráty svých letadel. Tento egyptský úspěch byl připsán na vrub radarem naváděných raket SAM (= Surface to Air Missile) sovětské provenience. No a v tehdej?ím bipolárním světě vyvolal tento ?úspěch? technologie jedné strany barikády zdě?ení na straně druhé, tj. v Americe. Události na sebe nenechali dlouho čekat. V roce 1974 DARPA ( = Defence Advanced Research Project Agency ? taková americká ?grantovka?, která zaplatí za ka?dý nový nápad, jak je?tě efektivněji ublí?it bli?nímu svému) po?ádala pět hlavních amerických výrobců letadel o předbě?nou studii stíhacího letounu s významně sní?enou odhalitelností radarem. Mezi nimi v?ak chyběl ten hlavní a pozděj?í vítěz, firma Lockheed (dnes Lockheed-Martin).

    Ve zmíněné firmě byli toti? tou dobou trochu před ostatními. A to díky tomu, ?e vyvíjeli průzkumné letadlo Blackbird SR-71. Tehdej?í naprostou ?pičku v letecké technice. V průběhu vývoje, či v průběhu provozu tohoto průzkumného letedla si patrně ji? polo?ili otázku, jak sní?it radarovou odrazivost. A patrně ji také aspoň z části ře?ili. A mimochodem, kdy? nějaký tým vyvinul něco takového, jako je Blackbird, tak to rozhodně nemohli být ?ádní amatéři a sráči.

    Úkolu se ujali dva pánové z Lockheedu, programátor Denys Overholser a matematik Bill Schroeder. Dali hlavy dohromady. Nejprve pochopili, ?e potřebují nějaký nástroj, kterým by dokázali předpovědět, jaká bude odrazivost toho a onoho letadla daného tvaru. Na základě vztahů, které popisují ?íření a odraz elektromagnetických vln, co? jsou vztahy Maxwellovy , jali se sestavit počítačový program, který takové ?íření a odraz uměl simulovat. Proto?e v?ak simulace odrazu bě?ného letadla, které je v?echno, jenom ne jednoduchý geometrický útvar, je velmi slo?itá, tak patrně převy?ovala tehdej?í výpočetní mo?nosti počítačové technologie v roce 1974 v USA, která byla dostupná v leteckému průmyslu !!. Údajně z toho důvodu zjednodu?il Bill Schroeder letadlo na oblast s polygonální hranicí. Tj. jako by bylo slo?eno z jednotlivých rovných ploch, panelů, trojúhelníčků a mnohoúhelníků, nazvaných ?facets?. Pak byli schopni počítačovou simulací ře?it po?adovanou úlohu odrazivosti, neboli provést výpočet tzv. RCS = (Radar Cross Section) letounu. Za pět týdnů dali dohromady program Echo I. Tím získal Lockheed podstatný náskok před svou konkurencí (firmami Boeing a Northrop). Vznikl letoun neuvěřitelného tvaru, slo?ený právě z takových trojúhelníčků, mnohoúhelníků, prostě facets. V?e ostatní bylo potlačeno do pozadí s cílem získat letoun s co nejmen?ím radarovým průřezem. Legenda praví, ?e se mana?eři Lockheedu ptali Billyho Schroedera, jak velký bude na radaru odraz takového letadla: ?Bude velký jako orel, jako sova, nebo jako co teda??
    Dostalo se jim odpovědi: ?Bude velký, jako oko toho orla.?

    Pravda, aerodynamika ji? od bratří Wrightů po?aduje samé hladké tvary, tak?e nějaké takové letadlo, slo?ené z panelů, bylo přímo ?aerodynamickým zločinem?. Slova hlavního aerodynamika Lockheedu, Dicka Cantrella, poté, co spatřil návrh té nestvůry, ne?lo údajně vůbec reprodukovat. Patrně neocenil to neortodoxní my?lení. Ale díky tomu zločinu získal Lockheed v dubnu 1976 zakázku na vývoj, konstrukci a zkou?ky takového ?neviditelného? letadla. Projekt získal jméno Have Blue.

    Po sérii zkou?ek a úprav byl předán do sériové výroby pod označením F-117A. Ten ji? je veřejnosti dobře znám z jeho ?působení? v obou posledních konfliktech Iráku versus USA a v operaci proti Jugoslávii. Bez ohledu na postoj k těmto politováníhodným událostem, je faktem, ?e toto nejtě??í mo?né prověření letounu prokázalo, jakou obrovskou výhodou je zvládnutí technologie stealth. Ze v?ech letounů F-117A, které prováděli bombardování těch nejchráněněj?ích cílů, a to v první vlně, byl sestřelen pouze jeden stroj nad Jugoslávií. Celkem bylo v sériové výrobě vyrobeno 63 strojů.

    V současnosti se technologie stealth u?ívá ?rutině? v konstrukci nových vojenských letadel. Teda přesněji, v USA. Po F-117A následoval strategický bombardér B-2 Spirit, ono oprá?ené samokřídlo firmy Northrop. Američané si patrně pořídili lep?í počítače, proto?e tentokrát to není ji? takové stra?idlo, jako F-117A, a letoun je krásně hladký, plný krásných ladných aerodynamických tvarů. Zlý jazykové v?ak tvrdí, ?e nejpřísněji stře?eným tajemstvím tohoto stroje je jeho cena.

    Podobně, letoun pro získání vzdu?né převahy F-22 Raptor je stavěn plně podle zákonů stealth technologie. Stejně tak i nově vznikající F-35 JSF.

    Dal?ím objevem (a opět americkým) na poli stealth je letoun The Birth of Pray z dílny Phantom Works, co? je vývojová divize firmy Boeing. Kromě ji? okoukaných a notoricky známých ?standardů? technologie stealth, obsahuje nově i systém aktivní kamuflá?e. Nebo-li panely, které sni?ují viditelnost ve viditelné části spektra, resp. mění barvu či jas !!!!!!! (A hle, máme tu první technické pokusy o optickou neviditelnost). Slibují si od toho operační působnost letounů s technologií stealth i v průběhu dne. Dal?ím primátem tohoto letounu je stabilní koncepce, tj. mo?nost ručního řízení lidským pilotem, bez nutnosti počítače. A? doposud v?echny nevidimky musely mít automatické řízení (přesněji AFCS = Automatic Flight Control System), nebo, chcete-li, regulátor, respektive autopilota, aby vůbec mohly letět. Letouny byly přirozeně nestabilní a stabilitu v letu zaji??uje onen systém AFCS správnými výchylkami řídících ploch (co? jsou elevony, směrovky, roz?těpné klapky apod.) ve správnou dobu. Zásahy musí být velmi rychlé, citlivé a vhodně volené, a to tak, ?e člověk není takových zásahů schopen. Za něj to musí činit počítač (tzv. AFCS Computer). Jakmile se takový počítač rozbil, nebo jej někdo ?patně zapojil (ano, i to se v dokonalém USA stalo), byl dočista konec a osádce nezbylo nic jiného, ne? stroj opustit. A xy miliónů dolarů daňových poplatníků vzalo v ten moment za své.

    Ale takté? nová kapitola vojenského letectví, bezpilotní bojové prostředky (anglicky UACV = Unmanned Combat Air Vehicle), jako jsou pokusné X-45 (Boeing) a X-47 (Northrop), viditelně plně respektují poznatky konstrukcí ?neviditelných? letounů. ?ádná svislá ocasní plocha, vstup vzduchu do motoru v dorzální části s klikatým okrajem, obdélníkové výstupy horkých spalin končí nad potahem trupu, dříve ne? vstoupí do volného prostoru, neaerodynamická ostrá nábě?ná hrana, klikatý obrys krytu podvozku a ?achty na bomby.

    A co jiné státy? Jak ty reagují na pokrok ve vojenském letectví?
    Co třeba Evropa? Evropské ?elízko v ohni, Eurofighter, viditelně plně stealth není.
    Francouzi od Eurofighteru utekli a stavěli vlastní bitevník, Rafale. Tento stroj není ?stealth?, ale podle dobře informovaných kruhů Francouzi hodně sází na aktivní ru?ení. Princip je takový, ?e po dopadu elektromagnetické vlny, vyslané z radaru, na povrch letounu se vy?le ?vhodná? elektromagnetická vlna, která eliminuje vlnu odra?enou. K radaru pak zpátky bě?í vlna eliminovaná, tj. men?í intenzity, ne? kdyby letoun aktivní ru?ení neměl. Co? se sice lehko napí?e, ale u? mnohem hůře provádí.

    Mimochodem, takový princip aktivního ru?ení není vůbec nic nového. Odkazuji Vás na A. E. Poea, který ji? v jedné své povídce Tisící druhý ?eherezádin příběh mluvil ústy novodobé ?eherezády o fyzikálním pokusu, kdy ?přírodovědci vytvořili naprostou tmu ze dvou zářivých světel?, kde nará?el na tehdy ji? provedený pokus slo?ení dvou paprsků světel stejné barvy s cílem vytvořit tmu.

    Ano, ne?álí Vás zrak. Jedná se o toho známého Poea. S jeho Havranem, s jeho povídkou Jáma a kyvadlo a dal?ími. Ano, je to ten samý A. E. Poe, který zemřel ji? v roce 1849. ?e by A.E. byl prorokem technologie neviditelných letounů? A proč ne? Fantazie dne?ka je realitou zítřka.

    Ostatně, kdy? si přečtete pozorněji román Julese Verna ?Podivuhodná dobrodru?ství výpravy Barsacovy?, zjistíte, ?e zde zcela bezosty?ně figurují bezpilotní letouny ? sic !!!! Tak?e Jules Verne si mů?e mezi svá proroctví doplnit dne?ní bezpilotní letouny, jako je Raptor, Global Hawk apod. Doplnit k seznamu úspě?ných proroctví, mezi ně? patří ponorka, vrtulník, vyu?ívání vodíku, oboj?ivelný prostředek, cesta na Měsíc a plno dal?ích... Sakra, dal?í geniální spisovatel sci-fi.

    Ale zpět k neviditelným letounům. Bohu?el ani ?védský Jas-39 Gripen, nový přírůstek v českém letectvu, nemá patrně vůbec ?ádný rys technologie stealth. Přesto, ?e ?védové technologii stealth ji? zvládli.

    Ale přesto?.. Jednou z čestných evropských výjimek na poli ?neviditelných? letadel je německá Lampyridae. Lampyridae je v překladu do če?tiny světlu?kovití, co? je, jak jsem na?el ve slovníku, jedna z čeledi brouků. Tento letecký projekt německého ?neviditelného? letadla byl jenom o kousek pozadu za zmíněným americkým Have Blue. Začal na popud západoněmecké vlády v roce 1981 a byl tajně vyvíjen firmou Messerschmitt-Bölkow-Blohm v Mnichově. Němci do?li k velice obdobnému tvaru letounu, jakým byl Have Blue, resp. jeho sériový následník F-117A. Pou?ili stejné ?facetové? technologie, tj. pou?ívali patrně stejné úvahy a stejné metody jako Američané. A podle v?ech informací nezávisle na sobě. V roce 1987, po ?esti letech trvání projektu, Němci ukázali skupině důstojníků USAF model takového letounu v měřítku 1:3/4, který jim slou?il pro měření v aerodynamickém tunelu. Podle očitých svědků Američané nevycházeli z údivu a způsobilo jim to naprostý ?ok. Nezapomeňme, ?e existence prvního ?neviditelného? F-117A byla odtajněna a? o rok později, v roce 1988. A lze s jistotou tvrdit, ?e pokud se Američané v průběhu vývoje takového letounu svěřili nějakému spojenci, tak maximálně tak Britům. Tak?e Němci byli s ?nevidimkami? jen o pár let pozadu. Němci ale nedotáhli projekt Lampyridae ani do fáze prototypu. Ale jejich zku?enosti a znalosti nepři?ly vniveč. Zmíněná firma se v současnosti podílí na vývoji letounu pro pokračovací výcvik a lehkého bitevníku MAKO v rámci konsorcia EADS, který má poprvé vzlétnout v roce 2009.

    Dal?ím evropským pokusem o neviditelnost je Replica program britské společnosti BAE. Podle důvěryhodných zdrojů byl úspě?ně ukončen v roce 1999.

    A co třeba Rusové, odvěcí konkurenti Američanů?
    V současnosti není známo, ?e by Rusové měli plně ?neviditelné? letadlo. Je známo, ?e pou?ívají nátěry sni?ující odrazivost, tzv. RAM (= Radar Absorbing Materials), co? má tu výhodu, ?e se to dá pou?ít na ka?dé, ji? postavené, letadlo. Samozřejmě, výsledky jsou asi hubené, oproti letounům, které dostali neviditelnost do vínku u? v původním návrhu. Existovaly spekulace, ?e minimálně Suchoj se pokou?el několika projekty reflektovat na nejnověj?í trendy v oboru, tudí? i neviditelnost. Ostatně i největ?í ruské ?elízko v ohni, Su-37 Berkut, má některé rysy stealth letounů, ale plně jím patrně není.

    Podobně MiG, podle informací, dotáhl svůj projekt nevidimky, označovaný jako projekt 1.42, do modelu pro aerodynamický tunel.

    Rusové mají v?ak jeden trumf v ruce. Alespoň podle jejich slov. Je jím tzv. technologie plasma-stealth. Princip je údajně takový, ?e se pou?tí plasma do proudícího vzduchu kolem letounu, například v místě nábě?né hrany křídla. Plasma je uná?ena vzduchem a ?zabalí? povrch letounu do jakési plasmové klece, která neodrá?í radarové vlny tak, jako bě?né letadlo. No, pokud ten jev někdo umí vysvětlit lépe (a věřím, ?e mezi čtenáři nanotechnologických stránek se Vás najde spousta), má mo?nost se písemně projevit.
    A co ostatní svět?

    I ostatní svět je patrně pozadu oproti Američanům. Existují v?ak náznaky, ?e se o vlastní nevidimku sna?í, jak jinak, Číňané. Ale utajení v takových státech je víc ne? dokonalé, tak?e nic bli??ího není známo (alespoň autorovi, kdyby někdo ze čtenářů věděl podrobnosti, tak se, prosím, s nimi podělte). Ano, na internetu se najde plno informací, ale za jejich správnost se samozřejmě neručí. Tak?e nezbývá ne? čekat, kdy se sami Číňané pochlubí. Anebo, kdy? pravda vyjde najevo.

    Doposud v?e bylo o letecké technice. A čtenář se právem mů?e ptát: ?A jak to v?echno souvisí s nanotechnologiemi??. Opomeňme nanotechnologické zázraky v procesorech a pamětech, pou?ívané ji? v soudobé vojenské letecké technice.

    Tento server je pro pokec a pro popu?tění uzdy fantazie. A právě minulý článek mě k tomu stimuloval. Předev?ím ta část, která se týkala SAP = sandwichového anténního pole. Ne ?e bych zcela chápal, jak to přesně funguje, ty dipóly z nanotrubek, ale zajímavé je dohlédnout důsledky takového objevu. Pochopitelně, kombinéza, která zajistí neprůhlednost, je dost dobrá výzva, ale k takovému výzkumu v tuto pohnutou dobu asi nese?enete finance. A patrně by to byl a? druhý krok ve výzkumu ?neviditelnosti?.

    Av?ak SAP na povrchu letounu, aby byla zaji?těna neviditelnost, to je jiná. Představuji si to asi tak, ?e po dopadu elektromagnetické vlny na povrch letounu SAP tuto vlnu detekuje, určí frekvenci a fázi a vy?le vlnu, která odpovídá odra?ené vlně od povrchu, ov?em s fází posunutou o 180°. Slo?ením skutečné odra?ené vlny a vlny vyslané SAPem vyjde teoreticky 0, neboli nic, neboli ?ádný odraz. Neboli prakticky je to aktivní minimalizace odra?ených radarových vln. Princip stále stejný, jak bylo ji? řečeno u Francouzů.

    V ka?dém časovém okam?iku a v ka?dém bodě na povrchu letounu je situace samozřejmě odli?ná, av?ak celková výsledná kakofonie vln od SAPu by měla minimalizovat celkový radarový odraz letounu. Takové systémy se patrně v současnosti na stealth letounech pou?ívají, av?ak nikoliv v tak masivním měřítku, jak by to mohla činit SAP po celém povrchu letounu. Je to natolik záva?ná my?lenka, ?e stojí za to utratit za její výzkum enormně, extrémně, neslu?ně a nechutně vysokou částku z peněz daňových poplatníků. A patrně, jestli fyzikálně je toto mo?né, tak u? jistě existují i první pokusy o technologické zvládnutí. Výsledek by toti? mohl stát za to. Nejenom, ?e by takový přístup zlep?il parametry dne?ního aktivního ru?ení, a to třeba o pár řádů ? tak?e by se radarový průřez letounu je?tě zmen?il - ale navíc dipóly v SAPu takových rozměrů by mohly začít fungovat i v infračerveném pásmu ! Tj. mohlo by se tím aktivně ru?it infračervené vyzařování horkých částí letounu a spalin z motorů.

    Představte si, ?e umíte vyrobit třeba takovou ?SAP-steath fólii?, kterou byste jenom na letadlo nalepili, připojili k počítači a zdroji napětí a hle? z původně viditelného letounu máte letoun ?neviditelný?. Nemusíte si projít to celé několikaleté martyrium vývoje nového letadla. Nemusíte vyvíjet slo?itě automatické řízení nestabilního letounu, proto?e Vá? původní letoun, který byl stabilní před updatem na nevidimku, je stabilní i po takovém update, nebo? nalepení fólie zas takové důsledky na letové vlastnosti nemá. Tj. nepotřebujete k řízení počítač. Va?e stará rezivějící letadla se náhle promění v obávané ?raloky atmosféry.

    Navíc, kdy? přidáte je?tě onu avizovanou optickou neviditelnost tak, jak ji popisoval Michal Václavík v článku, tak to letadlo bude opravdu okem ?neviditelné?. Bohatě by dnes stačila obtí?ná viditelnost. Jak jsme viděli na The Birth of Pray od Boeingu, aktivní kamuflá? se dostává na pořad dne v soudobé konstrukci vojenských letadel. No to u? je docela síla, kdy? svého protivníka u? ani nevidíte. Optická neviditelnost má i svá nesporná plus, je?tě ne? dojde na lámání chleba v leteckém souboji. Ne? toti? takové letadlo uvedete do provozu, musí být otestováno velkým počtem třeba i letových zkou?ek. A v tuto chvíli je nebezpečí, ?e Va?e letadlo zahlédne oko, které by jej vidět nemělo. Mů?e to být oko náhodného svědka - nedej bo?e svědkyně ? ba co hůř, oko dívající se přes ?pioná?ní dru?ici na Va?i testovací základnu. Pokud máte letoun opticky a infračerveně neviditelný, tak ani dru?ice nepomů?e. Tak?e taková neviditelnost pomů?e udr?et Vá? projekt pod pokličkou a připravit tak Va?emu soupeři nemilé překvapení, dokonce ?ok, kdy? nevarován najednou zjistí, copak ?e to máte za technologii.
    Ale pokračujme dál?.

    Místo proudového motoru dáte vrtuli velkého průměru. Vrtulový letoun s technologií stealth doposud neexistuje. Snad proto, ?e vrtule prý skvěle odrá?í elektromagnetické vlny a zatím nikdo nepři?el na to, co s tím. Vrtule velkého průměru v?ak minimalizuje hluk, který Vá? letoun produkuje. Ano, jak se čtenáři dovtípili, existují ji? systémy, které na základě zpracování signálů z pole mikrofonů na zemi doká?ou zachytit letadla ve velkých vý?kách, určit jejich polohu, rychlost, směr rychlosti a typ letounu. Ostatně, tento systém je mo?ná tou nejlep?í cestou, jak objevit ?neviditelný? letoun.

    Ale zpět k úvaze. Velká vrtule == malé otáčky == malý hluk. Navíc, hluk se u soudobých vrtulníků minimalizuje aktivním ru?ením. Reproduktory na vrtulníku vysílají takový akustický signál (zvuk), ?e po slo?ení s aerodynamickým hlukem od nosné vrtule se výsledný hluk od vrtulníku minimalizuje.
    Zvuk + protizvuk = ticho.

    Pokud Vám to něco připomíná, například ji? několikrát zmíněné aktivní ru?ení, tak princip je stejný. Nikdo netvrdí, ?e by toto ne?lo pou?ít na takovém vrtulovém letadle. A mimochodem, i tento princip, ?e ze dvou tónů lze vytvořit naprosté ticho, zazněl ve zmíněné Poeově povídce Tisící druhý ?eherezádin příběh.

    S takovým minimalizovaným hlukem, radarovou a optickou neviditelností bude Va?e letadlo spí?e podobné nejmoderněj?í supertiché a neviditelné ponorce. Co na tom, ?e poletíte pomalu, oproti proudovým letounům, kdy? Vá? soupeř (obchodní konkurent..) nemá v první chvíli ?anci Vás zachytit.

    Úplně ideální, kdy? se to v?echno bude odehrávat v mikroskopickém měřítku ? tak?e se třeba bavíme o mikroletadlu rozměrech milimetrů. Potah SAP-stealth fólií není problém :--), struktura fólie má přeci jenom mnohem men?í rozměry ? řádově nějaké ty nanometry. Taková tichá, neviditelná ?těnice ? to by bylo v Čechách odposlechů, viďte?

    Ale uva?ujme dále?
    SAP ? fólie by nefungovala pouze jenom k aktivnímu ru?ení dopadajících elektromagnetických vln z radarů. Slou?ila by jako přijímač. De facto by se pak celý povrch letounu stal pasivním radarem, který by naslouchal, kde se co ?ustne, a to s přesností do té doby na ?bě?ných? vojenských letadlech nevídané.

    To v?e by ov?em znamenalo, ?e pří?tí letecké souboje u? nebudou prostým okem vůbec vidět.
    Konec doby stíhacích es.

    Rozhodne, kdo má lep?í techniku a ?uvidí? nějakým jiným způsobem, ne? je bě?né, toho druhého a skryje se před ním lépe, třeba díky vět?ímu počtu pater v sandwichi. Pak ov?em se jedná spí?e o ?lov? koroptví, nebo tuleňů, ne? o letecký souboj.

    A je?tě jeden důsledek vynálezu takové fólie. Jak je zřejmé, pou?ití takové fólie není zdaleka omezeno na vojenská letadla. Úvahy vedly nejprve do této oblasti, nebo? zde je dostatek peněz zabývati se různými takovými fantasmagoriemi typu SAP-stealth fólie, z nich? některé se po stra?ném úsilí podaří uvést v ?ivot. Aerokosmický průmysl tak častokrát učiní ten nejtě??í první krok, na který mohou navázat dal?í aplikace, třeba ji? daleko pozem?těj?í, které nám pak usnadňují ?ivot a k něčemu opravdu jsou. Namátkou jmenujme teflon, digitální hodinky, GoreTex, GPS a jiné. Samozřejmě, sní?ení viditelnosti není problém pouze letadel. U? i vojenské lodě se navrhují a konstruují podle znalostí technologie stealth. I zde by fólie na?la uplatnění. A to u? máme pěkných pár metrů čtverečních?.

    Pokud tedy zalo?íte firmičku, která tuto fólii bude vyrábět, tak si jenom mů?ete mnout ruce nad takovou krásnou státní zakázkou. Mimo jiné budete vyrábět fólii ve stále vět?ím a vět?ím objemu a po rozpočtení nákladů původně stra?livá cena na metr čtvereční klesá. Později, po letadlech a lodích se ujme i na vojenských pozemních vozidlech. A odtud u? je jenom krůček k aféře, kdy jistý důstojník si ji nainstaluje na svoje osobní auto, aby mu příslu?níci policie nemohli naměřit rychlost. V?ichni budou ?pobouřeni?, a? do té doby, ne? vyjde najevo, ?e k?eft s fólií je velmi výnosný artikl a ?e jedním z prvních vá?ných zájemců byl medelínský kartel, který, po tom co ji získal a nikdo neví jak, ji nalepil na obyčejné turbovrtulové letadlo a vozil tak déle ne? půl roku drogy do Spojených Států.

    Následovat bude diplomatická roztr?ka mezi dvěma státy A a B, kdy B nařkne A, ?e A mu poslal průmyslové ?piony na jeho nový projekt X, který B stál hodně peněz a na který je B hodně hrdý. B to zjistil a? ex-post, nebo? ?pioni z A byli oblečeni v kombinézách ze SAP-stealth fólie, tak?e byli opticky neviditelní a bez vět?ích problémů se dostali do přísně stře?eného objektu projektu X. Za A, B i X nech? si laskavě čtenář dosadí dle svého politického přesvědčení :--).

    Úplnou pikantností ov?em bude aféra v Británii, kdy man?elka vysoce postaveného ministerského úředníka pou?ije takovou kombinézu ke sledování svého man?ela a nechala se zviditelnit ? tj. vypnula fólii - v nedalekém baru přesně ve chvíli, kdy zmíněný úředník byl v těsném objetí s mladou a pohlednou podřízenou kolegyní. Zmíněná dáma sice dosáhne svého, přistihne svého man?ela tak řečeno in flagranti, av?ak vystaví se nejenom stíhání ve věci neoprávněného pou?ití tajné technologie, ale také navíc obecného ohro?ení, proto?e kdy? tam v tom baru najednou, z ničeho nic, tak zmaterializuje, přivodí tím stra?livý ?ok místnímu osazenstvu.
    Zkrátka řečeno, SAP-stealth fólie se mů?e takto stát bě?nou součástí ka?dodenního ?ivota.

    Například by se mohla objevit na sloupcích karosérie automobilů, aby tak byly minimalizovány řidičovy mrtvé úhly. Co? by bezpochyby zvý?ilo bezpečnost provozu.

    Anebo ji? zmíněná SAP kombinéza, av?ak obrácená směrem dovnitř tak, aby registrovala změny na povrchu těla svého nositele a jeho o?etřujícímu lékaři by sdělila, k jakým ?e to do?lo změnám. Tím máme nový prostředek lékařské diagnostiky.


    Teď u? zbývá maličkost.
    Takové sandwichové anténní pole vyrobit.

    Pravda, to je v České Republice moc velké sousto, ale třeba by stačilo odvodit a sestrojit její fyzikální model. To je samá teorie, ke které jsou potřeba nějaké kní?ky, počítač a otevřená hlava. A to v?e by tady v Čechách, snad, bylo.



    Tak co, milý čtenáři, kdo z Vás to zkusí?


    ( Celý článek! | Autor: Vilém z Occamu | Počet komentářů: 9207 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

      Anketa
    Samoreplikující se stroj bude vyroben

    do 10-ti let 
     (1860 hl.)
    do 20-ti let 
     (1463 hl.)
    do 50-ti let 
     (1431 hl.)
    nikdy 
     (1805 hl.)

    Celkem hlasovalo: 6559


      Kalendář
    <<  Listopad  >>
    PoÚtStČtSoNe
           1
    2345678
    9101112131415
    16171819202122
    23242526272829
    30      

    Reklama serveru www.wz.cz. Děkuji za poskytnutí prostoru pro nanotechnologie.

    Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.