Nanotechnologie a architektura

Autor: Michal Václavík (gofi@email.cz), Téma: Nanoarchitektura
Vydáno dne 19. 03. 2004 (5454 přečtení)




~ 1500 slov
Jaké možnosti skýtá nanotechnolgie pro architekturu? Zdánlivě dva velmi vzdálené obory, ale přesto... Nanotechnologie vskutku ovlivní prakticky každý obor, architekturu nevyjímaje. Kdo nemá vize rád, ať tento článek nečte.

Budovy roztodivných tvarů a rozměrů. Některé se dokonce pomalu pohybují. Některé plují po obloze v prostoru. Spousty jiných stojí na svých místech a jsou do sebe vzájemně propletené. Některé vypadají jako květiny a jiné jako shluk kapek spojujících se do mohutného vodotrysku a sem tam je možné nalézt klasickou krabicovitou stavbu ať již bohatě zdobenou nebo blyštící se zdáním skla a kovu. To je jen nostalgická vzpomínka nějakého architekta... Ve stále rychle měnícím se městě se neztratím jen díky moderním komunikačním prostředkům. Neboť budova, která byla ještě včera zeleným šestistěnem je dnes chobotnicí otočenou vzhůru nohama, jejíž chapadla trčí do nebe. Budovy mění svůj vzhled doslova před očima. Některé hrají složité divadlo ve víru reklamní kampaně. Některé budovy provádějí kouzla se světlem a díky atomárně jemné fasádě různě rozptylují světlo a difrakcí jej tříští v milióny barev duhy. Některé části fasády se periodicky mění v příjemném rytmu jakoby bubnů a difrakční obrazce tancují po budově jako ten nejkrásnější ohňostroj. Spousta budov v centu města chce na sebe upoutat pozornost.

Budovy jsou protkány senzory a snaží se na každém kroku vyjít všemožně vstříc svým uživatelům. Snaží se upravovat teplotu, vlhkost, osvětlení ještě dříve než si uvědomíte, že je vám vedro nebo jste příliš oslněni či špatně vidíte na čtení. Budova sama přizpůsobí osvětlení co do tónu barvy i jasu dle vašeho profilu. Tak jak to máte rádi a jak jste zvyklí. Samozřejmě máte možnost toto nastavení jakkoliv a kdykoliv měnit, jak se vám zlíbí, přičemž budova takové změny dobře sleduje a ovlivňuje to nastavení vašeho profilu. Když si uprdnete, tak se onen plyn odsaje mikrokanálky ve stěně. Budova lokalizuje prd a přesně ví, které mikrokanálky a jak hodně mají sát a jiné tryskat čerstvý vzduch a to tak, aby nevznikl v místnosti vítr ani vánek, pokud jej zrovna nechcete, ale přitom došlo k časově optimálnímu odčerpání onoho plynu, který pak budova podrobně analyzuje a hlídá tak vaše zdraví.

Jedním z prvních plodů nanotechnolgie budou pokročilejší materiály. Materiály, které budou mít Youngův modul několikanásobně větší, než dnešní moderní stavební materiály. Takové materiály umožní nová geometrická řešení, která předtím nebyla možná. Otevírají se tak širší možnosti. Architekt nebude svázán pevností stavebních materiálů a dočkáme se naprosto nových a originálních staveb. Kreativitě a fantazii bude moci být více puštěna uzda a dojde k odpoutání se od klasické krabicovité architektury.

Budovy budou obsahovat stále větší množství integrovaných senzorů, které umožní úpravu parametrů (teplota, vlhkost, mikroproudění vzduchu, prachové částice, koncentrace iontů, koncentrace relaxačních a léčivých látek, vůní, síly a barvy osvětlení, rozložení osvětlení, ve kterých částech místnosti více a kde méně dle časového nebo jiného profilu, barvy a transparentnost stěn, jejich tepelně izolační a vodivé vlastnosti... atd.) Všechny věci mají svůj miniaturní radiový identifikační čip, a tak je nikdy neztratíte (nebo pokud je ztratíte s pomocí informačního systému na svém komunikátoru je zase rychle najdete, pokud ztratíte komunikátor, pak najdete na pracovní stanici nebo libovolném terminálu a nebo se prostě domluvíte se zdí.. viz níže:). Automatická detekce a přesná lokalizace požáru s aktivovatelnými mechanizmy na jeho hašení, detekce virů, bakterií, zkrátka nemocí a jejich odstranění (odstranění přenašečů ať již vzduchem či vodou prostřednictvím inteligentních filtrů), detekce kriminality, její logování a boj s ní, signalizace bezpečnostním složkám, telefonování bez telefonu (stěny mají uši, představte si budovu, která má všude senzory, pokud půjdete po chodbě podél stěny, stále se nacházíte blízko senzorů, kterých jsou ve zdi miliony a které mohou poslouchat, co říkáte, a toto přenášet kamkoliv na světě a zároveň reprodukovat audio z odkudkoliv, tj. reproduktor jakoby šel po chodbě s námi. To samé platí pro video. Jdu po chodbě a řeknu: chci mluvit s Pepikem, systém ví kdo jsem, protože senzory mne dle pachu, stylu chůze, hlasu, podoby a dalších atributů identifikovaly a autentizovaly, zároveň vědí, koho na světě mám v telefonním seznamu uloženého pod nickem Pepik, a tak se lokalizuje Pepik. Pepik je zrovna na ulici, a tak se k němu nejbližší povrch kusu zdi rozkmitá tak, že se kolem jeho hlavy vytvoří akustické pole, a tak mne dobře uslyší a přitom lidé vzdálení několik desítek centimetrů od něj hovor neslyší (podobné systémy se již zkoušejí, používá se při nich hyperzvuk, tj. zvuk o velmi velké frekvenci, takových signálů (zvuků) se použije více a jejich složením se vytvoří zvuk o slyšitelných kmitočtech pouze v malé lokální oblasti). Můžeme se s Pepikem bavit a chodit prakticky kdekoliv a nepotřebujeme ani telefon a hlas přitom může být ještě jasnější než kdybych s ním přímo hovořil, neboť podmínky příjmu se mohou na rozdíl od běžných podmínek rozhovoru ještě idealizovat (Pepikův chraplot je možné v případě volby odfiltrovat, navrch Pepik často mluví dost potichu a já si ho můžu pustit více nahlas).

Obdobným způsobem lze vytvořit nejen akustické, ale i optické pole. Mohu tak stát ve své kanceláři a na pokyn se změní stěny v prostorovou scenérii vrcholků hor. Slyším ševelit vzduch a chladivý vánek skutečně ovívá mé ušní boltce neboť vzduch proudí skrz mikrokanálky ve stěnách, které zároveň produkují světelné a akustické vlny, tak aby v místnosti bylo vytvořeno světelné, akustické, tepelné a větrné pole přesně stejné, jaké zaznamenaly miliardy ve vzduchu se volně vznášejících nanorobotů na vrcholku K6-tky.

V kanceláři nemám žádný lustr ani svítidlo, neboť světlo vychází ze stěn a to v místech, kde se mi to zrovna hodí. Když si sednu v rohu do křesla, pak vychází světlo z rohu u stropu nad křeslem, abych dobře viděl na četbu. Pokud si řeknu o audio, světlo se utlumí a více rozptýlí. Řeknu barevná hudba a světlo se mění podle hudby, jeho barvy a jas se mění v závislosti na změnách hudby. Různě barevná prasátka tančí po stěnách. Řeknu klip a k hudbě se na stěnách promítá klip. Letím ulicemi a míjím tančící fasády domů. Proplétám se mezi vznášedly a ve všem tom pohybu je zakletý jakýsi skrytý řád, jakýsi rytmus. Aha, je to rytmus hudby, vždyť je to prostorový videoklip.

Když chci změnit profil řeknu jen profil osvětlení a předpažím a otevřenou dlaní směřuji světelné prasátko tam kde ho chci mít. Připažováním dlaně k tělu či vzdalováním měním jas a sevřením dlaně velikost prasátka od malé jasné tečky což je pěst v plně rozptýlené světlo po všech stěnách, což je zcela otevřená dlaň. Natáčením druhé ruky či přes hlasový interface měním barvy a jejich sytost. Často si hraji se světly. Baví mne jak po stěnách běhají světelná prasátka tam, kam nastavím ruku. Někdy v rytmu hudby svírám a rozevírám dlaně a světlo se rozletí z bodu po všech stěnách a pak zpátky do puntíku v rytmu melodie. Připadám si pak jako světelný dirigent.

Takto si mohu nadefinovat i více světel. V ložnici jsem si takto sestavil vlastní souhvězdí, na jehož okraji je malá kulová hvězdokupa a skoro v rohu jsem to okořenil planetární mlhovinkou. Prsty mohu kulovou mlhovinu jakoby prohrábnout a ona se roztančí jako hejno světlušek. Ráno mi na východní zdi začne vycházet slunce a svými teplými paprsky mne probudí do nového dne.

Nové materiály zcela změní životní návyky. Všude budou automatické bezhlučné dveře, které nebudou zabírat prakticky žádné místo. Nebude nutné čistit si zuby, neboť je budou neustále čistit a udržovat nanoroboti. Vzniknou pokročilejší metody čištění nádobí. Budovy budou vybaveny automatickými úklidovými systémy, které budou stále udržovat bezpečné podmínky před přírodními i umělými nanostroji.

Budovy vznikly coby útočiště před nepohodou počasí a před nepřáteli. Pokročilá nanotechnologie bude schopna vybavit lidské tělo takovým oděvem, že z praktického hlediska již nebudou mít budovy žádné opodstatnění na existenci. Hi-nanotech oblečení bude měnit vzhled a vlastnosti dle přání. V takovém oblečení vám nikdy nebude vedro ani zima. Samo se čistí a opravuje. Chrání před jakýmikoliv povětrnostními vlivy (s některými modely se můžete klidně vydat i na procházku v kosmu či na Měsíci). Chrání před predátory, jak makroskopickými tak i mikroskopickými. Umožňuje komunikovat s kýmkoliv, kdykoliv a kdekoliv. Poskytuje jakékoliv komunikační prostředky (audio, video, hmat, teplota, aroma a ve velmi pokročilých modelech i pocitové a psycho - přenos modelů synaptických spojení mozku a jejich konverze, neboť ať se to zdá šílené, je to tak, že stejně jako máme každý jiné papily na koncích prstů, máme každý i jiné kódování v mozku, takže hacknout někomu mozek nebude zas taková legrace ;). Některé modely oděvu dokáží i z okolních látek (atmosféra, prach) syntetizovat pro svého uživatele i potraviny. Do kapsy dáte šutr a za chvíli vyndáte PDA, když ho budete zrovna chtít nebo potřebovat (i když nechápu na co by vám v takovém obleku bylo, vaše sluneční brýle dokáží promítat na sítnici obou očí prostorový širokoúhlý cyberprostor a pokud vám nevadí přímé napojení mozku, pak jistě máte konektor na spojové pole, které zajišťuje přímý interface do mozku nebo maserového kulicha :-) Na co pak budou budovy?

Ztratí architekti práci?
Myslím, že nikoliv. Budovy přetrvají, ať již z čisté setrvačnosti či nostalgie, ale především pak jakožto prostředek osobní či společenské expresse. V architektuře lze vyjádřit myšlenky, originální nápady a nálady. Architekturou lze opěvovat i zatracovat. Je to umělecký nástroj a jako takový přetrvá i diamantový věk. Naopak její možnosti jakožto uměleckého média ještě vzrostou.




Pozn.: pro osvětlení pojmu maserového kulicha (zde se nejedná o kulicha svalnatého borce, který vám namasíruje záda), maser [čti mejzr] je mikrovlnná obdoba laseru (nějaký týpci to používali při experimentech, ve kterých byla stimulována různá mozková centra)